Jdi na obsah Jdi na menu
 


Paličkování

20. 2. 2008

Učíme se paličkovat.

Tak přišla ta slavná chvíle, vytáhly jsme houdly, paličky, podvinky a příze a všechny ty nutné věci, určené k paličkování a zatím my tři - Eva, Jana a Mirka - jsme odvážně vstoupily do neznámé říše. Je sice pravda, že Eva a já jsme již v dávnověku něco vyrobily, ovšem čas to již smetl, protože jsme nedosáhly žádného mistrovství. Eva přinesla takové zvláštní udělátko na navíjení příze a tak jednoho dne nastala akce. Průvodcem je nám kniha p. Mišíka, podle které jsme začaly vyrábět vzorníky, na kterých se vlastně všechno musíme naučit. První schůzka nám dala zabrat. Zjistily jsme, že navíjení paliček je docela náročná akce i s udělátkem, protože nastal první problém, jak točit s tou kličkou, aby byla příze navinuta ve správném směru. Dokonce jsme byly už tak zmatené, že jsme některé paličky navinuly na opačném konci a už vůbec největší překvapení nastalo, když u navinutého páru chyběly punčošky (kryty na přízi). Další fáze - zajišťovací uzel - dlouhý trénink a pořád to nechtělo držet, občas palička až na zem. A ten chaos na houdlu, neustálé třídění chumlu nití, tiché skřípění zubů a ty neohrabané ruce... Teď tam máme jen několik párů, v této fázi si vůbec nedovedu představit až tam nahodíme třeba třicet. Ovšem to je zatím hudba budoucnosti. Musím však říct, že situace se zlepšuje a už víme jak správně navinout přízi, zajistit uzlem a připevnit podvinek a máme za sebou první vzorníky, začínáme plátno a tak budeme postupovat, až kam to dokážeme. Prý podle příručky lze vyrobit všechno, pokud jste příručkový typ. A to já jsem.

Mnoho lidí si určitě klade otázku, proč my nadšenci pro ruční práce se tak týráme a sedíme hodiny nad nějakým hadříkem a vyrobíme podle nich i nesmysl. Celý život se k ruční práci vracím, vždy jsem toužila umět vyrobit něco svýma rukama, osvědčit tu schopnost být soběstačný a v nouzi si umět poradit. Ruční práce mi přinášela uklidnění a byla to mnohdy pro mě i dobrá terapie, zvláště v obdobích, kdy nic nešlo. Nacházela jsem zde uklidnění a uspokojení. Lákaly mě různé techniky a taky jsem se jich spoustu naučila. Obdivuji um lidských rukou v naši přetechnizované době, kde se dá pohodlně vyrobit cokoliv v krátké době a levně. Fascinují mě staré výrobky. Mám doma uložený kus ručně vyšité krajky na plátně a vždy, když se mi zdá, že něco nejde, podívám se na ten starý kus nádhery vyšitý rukama tak pravidelně, že na první pohled vypadá jako vyšitý strojem. A co dokážeme my?

A tak vzhůru do paličkování...  

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Varnsdorf

(Pavlína Šafusová, 31. 1. 2009 15:54)

www.opravdovakrajka.cz

Paličkování zdar, srdečně zvu do Varnsdorfu do divadla na výstavu krajek.

Cheb

(lLibuše Fajtlova, 27. 4. 2008 12:56)

Máme výstavu v knihovně do 30.4.
Paličkujeme v Chebu každé pondělí v klubu důchodců
ve 14.hod.
kontakt na nás libuska.fajtlova@seznam.cz