Jdi na obsah Jdi na menu
 


Žandovské kyselky

26. 9. 2007

Dolní Žandov a jeho okolí je svou polohou přímo předurčeno k výskytu studených minerálních pramenů – kyselek. Samotný kopec Dyleň, jako zakončení Českého lesa, je ze všech stran obklopen  množstvím železitých  minerálních pramenů, někdy i s vyšším obsahem přírodní radioaktivity.

 

Vzhledem k tomu, že většina popisů těchto pramenů na internetových stránkách je staršího data, včetně chybějícího fotografického materiálu, chci tímto způsobem ukázat, jaký je současný stav těchto pramenů, včetně péče o jejich zachování pro příští generace.

 

Snad právě současný životní styl a dostupnost balených minerálních vod vede k tomu, že kyselky už nejsou středem našeho zájmu, jak tomu bývalo ještě v polovině minulého století. I přes tento fakt stojí za to zajistit alespoň minimální údržbu a odvodnění, aby nedošlo ke zničení těchto pramenů. Navíc současné hygienické předpisy a následná opatření pro to, aby kyselka byla označena jako pitná by značně finančně zatížila rozpočet obecního úřadu. Proto každý ochutnává nebo pije tyto kyselky na vlastní nebezpečí.

 

Jak tedy vypadají  v současnosti  minerální prameny  popisované nebo i nepopsané  na různých stránkách :

 

Horní Žandov  - minerální pramen MELITA. Souřadnice GPS (49.59.56.79.N, 12.32.36.25.E)

 

Pokud pojedete z Horního Žandova směrem na Vysokou a odbočíte  zhruba 300 m za koncem obce vpravo na Poustku, dojedete po 400 m k velké budově bývalé stáčírny  minerálních vod. To je jediný pozůstatek po minerálním pramenu, který byl stáčen až do roku 1948. Více je možné se dočíst na www.hamelika.cz. (fotografie 1 a 2)

   

Osada Brtná – minerální pramen Brtenská kyselka I (50.0.31.87.N, 12.31.39.74.E)

  

Pro toho, kdo nebyl dlouho v Brtné, je nutno dodat, že by současný stav nepoznal. Původní kyselka (pro domácí „U Brandla“) vyvěrala ze skruže značně zarostlé drny a vypadala vcelku nevábně. Po rozsáhlých terénních úpravách a vybudování soustavy rybníčků přímo uprostřed osady Brtná upravil majitel pozemků i jímání minerálního pramene do nové podoby. Od návštěvy tohoto pramene trochu odrazuje uzamčená závora přes cestu s označením EFB. Pro neznalého místních poměrů je tato minerálka nedostupná. Minerálka je dobrá, ze všech třech brtenských pramenů má nejmenší obsah železa. (fotografie 3, 4, 7, 8)

 

Osada Brtná – minerální pramen Obecní kyselka (50.0.31.18.N, 12.31.38.9.E)

 

Pramen lze velmi obtížně najít. Vyvěrá ze skruže o průměru cca 60 cm s výtokem do bažiny. Okolí je značně podmáčené a nevzhledné. Je patrné, že ke studni chodí velmi málo návštěvníků a pramen postupně zaniká. Pro případné zájemce lze uvést, že pramen naleznou pokud  budou pokračovat od pramene Brtenská I  zhruba 50 m a pak málo znatelnou pěšinou v trávě vlevo od cesty zhruba 80m. Zajímavostí tohoto pramene je, že i přes vyšší obsah železa zůstává v lahvi čistý a jako druhý v pořadí po Rádiovce má nejvyšší přírodní radioaktivitu ze všech pramenů v okolí. (fotografie 5,6)

  

Osada Brtná – Fridrichův pramen u trati (50.0.44.6.N, 12.31.43.19.E)

  

Kdo ještě neviděl „vařit“ studenou vodu, ať se dojde podívat k této kyselce. Kyselka, jejíž jímání bylo v souvislosti s výstavbou železniční trati v předminulém století posunuto a opatřeno kamennými skružemi, je v současné době v bývalé louce, dnes silně zasažené náletem dřevin. Masivní dřevěné víko, které ještě před pár lety chránilo kyselku proti znečištění, někdo „potřeboval“ a v současné době je skruž překryta kusem plechu. Cesta k samotné studni je strastiplná a určitě se v deštivém období nevyhnete ušpinění rzí. Podle hodnocení odborníků má tento pramen nejvyšší obsah volného oxidu uhličitého ze všech pramenů v okolí. Nejlépe se k prameni dostanete, pokud před viaduktem na cestě do Brtné  odbočíte vpravo přes závoru EFB a budete pokračovat pěšinou podél trati zhruba 600 m  a pak zvolíte jednu z variant – buď přejdete riskantně železniční trať v nepřehledném úseku a sestoupíte do údolí, nebo pokračujete po pěšině dál podél trati do údolí a projdete pod dalším viaduktem pod tratí. Obě varianty jsou dost krkolomné a v závěrečné části  připomínají „Krále Šumavy“.

Kdo se v této lokalitě vyzná, ví, že v souběžném údolí s Brtenským vedoucím do přírodní rezervace Mechové údolí, jsou v pravé straně pod lesem vývěry tří kyselek bez jímání. (fotografie 9 - 13)

 

Salajna – místní minerálka (50.17.46.0.N, 12.30.51.98.E)

 

Pokud půjdete z Dolního Žandova do Salajny a chce se vám jít do kopce, odbočte na první křižovatce v Salajně u hrázděného statku a studny vlevo na polní cestu, vedoucí do kopce k železniční trati. Pokud projdete viaduktem a dáte se vpravo po okraji pole, dojdete k porostu bříz, dosahujícímu až k trati. Vyšlapaná pěšina vás dovede po zhruba 200m k hezky opravené lesní studánce. Podle provedení (kamenné kvádry zhruba 80x100 cm) a vzrostlých smrků kolem je patrné, že minerálka je tam již velmi dlouho. Studánka je klidná, občas vypustí pár “bublin“, je chuťově vynikající a i v parném létě zůstává krásně studená a bez  rzi. (fotografie 14 - 17)

   

Pramen „Žandováček“ (50.02.42.00 N, 12.31.05.08.E)

 

Minerální pramen, označovaný tímto názvem v turistických průvodcích, je u Šitbořského potoka v osadě Ždírnice (známé spíše pod názvem „Leinbruck“). Původně byl pramen této velmi dobré minerálky dostatečně vzdálen od silnice Cheb – Mariánské Lázně. Po úpravě komunikace  v letech 1966-68 se silniční těleso přiblížilo bezprostředně k pramenu. Bylo vybudováno přístupové schodiště z parkoviště a upraveno okolí. Vlivem tehdy použitých materiálů pro násep i solením vozovky v zimě dochází k trvalému znečišťování pramene a jeho postupnému zániku. (fotografie 18 - 23)

   

Podlesí – Radiovka (50.03.00.35.N, 12.33.55.6.E)

 

Jediná minerálka, která je označena v turistických mapách. Místní nazývají tento prostor jako „Kňafák“. Najdete ji při sledování turistické cesty z Podlesí na vrch Javořina k zaniklé osadě Smrkovec. Odbočka od této trasy k minerálce je dobře značena. Samotný pramen má v širokém okolí právě nejvyšší hodnotu přírodní radioaktivity, a proto je tak i pojmenován. Kdo ho ochutnal, musí potvrdit, že chuťově je úplně nejlepší, a že má „grády“. Tento pramen byl ještě na začátku minulého století ručně stáčen a koňmo odvážen do Žandova na dráhu. Budova stojící  vedle výtoku  pramene sloužila z části jako sklad lahví a kancelář, zbytek jako pobytová léčebna. Podle pana Kulišana, který velice dobře zná okolí, je prameniště včetně jímání někde v zarostlé lesní části nad vývěrem. Do výtokové šachty jsou přivedeny dva prameny, hlavní pramen Radiovky a boční pramen, který je méně železitý a chuťově rovněž vynikající. (fotografie 24 - 27)

   

Podlesí -  Obecní pramen (50.2.22.44.N, 12.34.5.66.E )

 

Po delším hledání jsem nalezl pramen nazývaný „Obecní“. Pokud půjdete za středu obce  vpravo do kopce podle potoka jihovýchodním směrem, dojdete na konec obecní cesty před dům č.p. 1 a 3. Vlevo pod strání je zastřešená studánka s tímto pramenem. Pramen je hodně železitý a je zakalený. Podle hrnečku uvnitř ale pravděpodobně někdo pramen ochutnává nebo i pravidelně pije. (fotografie 28 - 33)

 

Náhledy fotografií ze složky Žandovské kyselky

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

To je naše ostuda

(Pavla Růžičková, 26. 9. 2007 12:23)

Myslím, že je to hanba, že kromě studánky v Brtné jsou ostatní prameny v tak žalostném stavu. Měli bychom se pokusit s tím něco udělat. Jinak přístpěvek Ing. Nováka je moc pěkně zpracovaný..